Památky v Polné

Tento článek byl převzat z již neexistujících stránek www.polna.xrs.cz a pokud bude čas, bude aktualizován….

Město Polná bylo v roce 2007 vyhlášeno historickým městem roku 2006.
V Polné je mnoho zachovalých historických památek.

 

Památky:

Další památky budou časem přibývat… :)

Rubriky: Rozcestníky (y) | Napsat komentář

Vrtání studní Polná

Tento článek byl převzat z již neexistujících stránek www.polna.xrs.cz a pokud bude čas, bude aktualizován….

Marně byste hledali více tradiční řemeslo v Polné…

Přehled firem:

  • Vrtané studny Vysocina (www)
  • Vrtané Studny – Alena Prchalová (www)
  • Vrtání studní S & K (www)
  • Artemia s.r.o. (www)
  • Jan Kasl
  • Josef Jekl (www)
  • Oldřich Pospíchal
  • Vrtané studny – Artex (www)
  • Milan Singer (www)
Rubriky: Rozcestníky (y) | Napsat komentář

Polná – hospody a restaurace

Tento článek byl převzat z již neexistujících stránek www.polna.xrs.cz a pokud bude čas, bude aktualizován….

I přes svou poměrně malou rozlohu je město Polná sídlem více než 10 hospod a restaurací. Pro účely naší malé evidence nebudu mezi těmito pojmy činit rozdíly.

  • Na kovárně
  • U Slovana
  • U Smrčků
  • U Bartáků (mérinka)
  • NonStop
  • Klub Zámecká rychta
  • Parlament
  • Krčma
  • Na Krajzontě
  • Sportbar v Offsajdu, kterému nikdo neřekne jinak než Tipáč :)
  • Hospoda u Huňáčů
  • Zámek (restaurace)
  • Pizzerie u Hilsnera
  • Havana
  • Na Stadionu

Historicky významné, ale dnes neaktivní hospody:

  • U Rytířů
  • U Skrblíka
  • Bowling
  • Hvězda (tam co je zdravíčko)
  • U Beranů (tam co je EK Plynotop)
  • Pak taky tamta – když se de na Krajzont, tak po pravý straně…
Rubriky: Rozcestníky (y) | Napsat komentář

Hudba v Polné

Tento článek byl převzat z již neexistujících stránek www.polna.xrs.cz a pokud bude čas, bude aktualizován….

V Polné a okolí je docela dost lidí, kteří umí hrát na nějaký hudební nástroj. Další početnější skupina lidí na něj hraje. A když se tito muzikanti dají dohromady, vznike z toho kombinatorická exploze vyúsťující v existenci mnoha kapel.

Následující seznam je složen z kapel, kde je alespoň jeden člen mající bydliště v Polné.

Kapely v Polné:

Rubriky: Kutúra, Rozcestníky (y) | Napsat komentář

Polenský hrad-dějiny a stavební vývoj

Polenský hrad byl postaven pravděpodobně na začátku 60.let 13.století na ostrožně Kateřinského vrchu chráněného od západu bažinatým terénem říčky Šlapánky a od severu Ochozským potokem. Původně z větší části dřevěný hrádek byl v průběhu 13. a 14.století přebudován na gotický hrad, který byl centrem polenského a později polensko-přibyslavského panství.

Válečné a živelné pohromy měnily architektonický vzhled objektu, který vidíme na Houfnaglově rytině z roku 1617 již částečně jako zámek po přestavbě Zachariáše z Hradce. Po poslední přestavbě koncem 17. století Ferdinandem z Ditrichštejna dostává současnou barokní podobu. Dne 10.května 1794 vypukl ničivý požár, po kterém se roku 1810 vrchnostenská správa přestěhovala do nedaleké Přibyslavi a objekt začal být využíván jako nouzové bydliště a skladiště. Až do roku 1922 byly některé části zdevastovaného hradu rozebírány na různé stavby a opravy.

11.hrad

Cílem mého příspěvku je nastínění historického a stavebního vývoje objektu polenského hradu, který je jednoznačně nejstarší dochovanou stavbou v Polné a jež má za sebou bohatý stavební vývoj, jehož pozůstatky v podobě architektonických prvků z různých období se dodneška dochovaly. V úvodu si nastíníme historii polenského hradu a jeho majitelů, v závěru se pak podrobněji podíváme na jednotlivé objekty, jež se dochovaly a popíšeme si též i dochované architektonické články, jež jsou mnohde umístěny na objektu až druhotně a tudíž nemůžeme s jistotou říci, jaké bylo jejich původní umístění. Vzhledem k tomu, že polenský hrad nemá proveden archeologický a stavebně-historický průzkum, byl jsem nucen pracovat pouze prameny archivní povahy a povrchovým pozorováním. Z hlediska badatelského zájmu hrad v Polné prozatím zůstává popelkou mezi českými hrady a nejpodrobněji se jím zabýval už před polovinou 19.století F.A.Heber. Jeho poznatky o stavební podstatě hradu převzal do svého epochálního, ale převážně historicky orientovaného díla August Sedláček a uměleckohistoricky motivovaný výběr lokalit způsobil, že ani v barvité fresce o českých hradech Dobroslavy Menclové se Polná neobjevila. Skromná je i stať o Polné v Ilustrované encyklopedii českých hradů Tomáše Durdíka.Přesto ji ve své publikační sérii o městech využil Karel Kuča (hlavně k datování vzniku hradu až do 14.stol.). Teprve v roce 2005 se architektonickým vývojem podrobněji obíral František Musil, i když především s využitím historického plánu z doby okolo let 1750-1760, veduty z počátku 17.stol. a povrchové obhlídky nedávno památkově upraveného hradního komplexu. Nevelkou zmínkou, víceméně na stejném informačním substrátu, přispěl k rozmnožení představ o podobě hradu v knize o pánech z Kunštátu i Miroslav Plaček. Několik zmínek o historii hradu je též možno nalézt i v regionální literatuře, tzv. polnensiích a též v archivu Městského muzea v Polné, kde je docela slušná sbírka starých fotografií hradu z doby před jeho přestavbou. Zajímavé jsou i 4 rekonstrukce hradu od nejstarších dob až po podobu ze 17.stol., vyhotovené Pavlem Šimečkem a publikované ve sborníku Polensko. Pavel Šimeček, architekt ze Zlína, navštívil Polnou třikrát, a to v letech 2000, 2001 a 2002. Jako zkušený architekt zabývající se v celostátním měřítku archeologickým výzkumem a zpracováním projektu na rekonstrukce hradů, zámků a tvrzí v České republice, navštívil Polnou a zjistil, že zdejší hrad nemá proveden archeologický výzkum a zaměření. Prošel proto celý hradní areál, provedl měření a průzkum jednotlivých stavebních částí z různého stavebního období, důkladně též prozkoumal i sklepení a podzemní prostory a na základě zjištěných poznatků vytvořil kresebnou rekonstrukci stavebního vývoje hradu. Průzkum nádvoří při rekonstrukci hradu v roce 2004 odhalil relikty válcové věže na straně opačné, než je zakreslena na rekonstrukci hradu, tedy nalevo, blíže k dnešnímu jižnímu křídlu, tzv. „Hradeckého domu“. Zbytky této okrouhlé válcové věže jsou vytýčeny na povrch nádvoří dle plánů ditrichštejnského dvorního stavitele A.Grima z 18.století.

 

1.Doba nejstarší, vznik hradu, páni z Polné (?-1320)

Existence souboru hradu a středověkého města (první písemná zmínka o Polné 7.7.1242, o městě 1346, o hradě 1356) jen dokládá jejich význam a polohu na důležité stezce spojující Čechy a Moravu, kterou zmiňují i písemné prameny. Můžeme ji označit jako méně důležitou větev tzv. haberské stezky ze Znojma do Prahy (s odbočkou na Přibyslav a Chrudim), ale významem ji zřejmě převyšovala trasa z Brna přes Velké Meziříčí k Německému Brodu a Praze. Vznik osady není jako obvykle doložen, ale v roce 1242 v ní stál farní kostel Máteře Boží, jehož patronát velmož Jan, syn Zbyslavův, postoupil komendě řádu německých rytířů v Drobovicích. Ke komendě měl nesporně vřelý vztah, neboť ji v sousedství své sídelní osady založil a dotoval. Téměř soudobý pramen-Cronica domus sarensis, Žďárská kronika-též uvádí Jana (Jence, Jeniše) z Polné coby fundátora neúspěšného monastického založení uprostřed Vysočiny. Zalesněné území k tomuto účelu nakonec postoupil Přibyslavovi z Křižanova, ale záměr uskutečnil až Přibyslavův zeť Boček u Žďáru (nad Sázavou) v roce 1252. Drobovická komenda tedy byla skromnější náhradou většího podniku a Jana z Polné brzy nato (okolo roku 1245) v jejím kostele pohřbili.

Jan byl zámožnou osobou, jehož otec Zbyslav z Bratčic se jmenuje v letech 1211-1213 a k roku 1213 byl spolukastelánem (odtud titulatura comes). Zbyslav a po něm jan měli tedy statky v Čáslavsku, na jehož hranicích leží i Polná, zřejmě přirozená výsluha za výkon úřadů (Jan byl roku 1233 maršálkem). Polná se zřejmě stala Janovým druhým sídlem, ale o stavbu hradu se s největší pravděpodobností nezasloužil. Ostatně ani Přibyslav z Křižanova neměl za svého života v Křižanově hrad. Proti existenci hradu v Polné též hovoří to, že nelze per analogiam klasifikovat válcovou věž, známou nejprve jen z Houfnaglovy veduty, jako centrálně situovaný donjon z té doby. Zmíněný plán z roku 1760 naopak dokládá polohu věže v nároží hradního jádra a rozměry odpovídající běžné útočištné věži – bergfritu-zejména druhé poloviny 13.stol. průměr měla 9,5m a světlost v přízemí zhruba 3m, což konečně doložil i nedávný odkryv základů, k němuž došlo při rekonstrukci.

2.Jindřich z Lipé a páni z Lipé na Polné (kol. r.13201356)

Význam Vikarda z Polné i rozvrh hradu naznačují, že pokud se o jeho založení nepostaral již Jan II. z Polné, vznikl snad z Vikardovy iniciativy. Polná někdy po roce 1327, kdy byl Vikard mrtev, přešla na Jindřicha z Lipé a páni z Polné definitivně mizí z historických relací. Přestože pro to nebyla motivace a prozatím nemáme ani písemné doklady, T.Durdík bez udání důvodu předpokládá stavbu hradu v době pánů z Lipé. Jediný náznak-při nedávné obnově osazené ostění z hradního lapidária se znakem se zkříženými ostrvemi-může pocházet z přestavby, o níž se nemuseli zasloužit páni z Lipé, ale až příslušníci rodu se stejným erbem-páni z Pirkštejna. Ješkovi z Pirkštejna postoupil hrad a městečko Polnou s mýtem a 14 vesnicemi. Ješkovým potomkům panství patřilo velmi dlouho a teprve někdy na začátku 60.let 15.stol. je počal spravovat syn krále Jiřího z Poděbrad Viktorin z Kunštátu.

3.Páni z Pirkštejna na Polné (1356-1463)

V této době, tj. za pana Hynce Ptáčka z pirkštejna chránil od západu polenský hrad rozlehlý bažinatý terén, přeměněný v časech Viktorina na rybník Peklo, ze severní strany vodní příkop a rybník v jednom-Pekýlko a od severovýchodu dnes již zaniklý Lázeňský rybník. Na zbývajících stranách byl hrad kryt suchými příkopy, z části vylámanými do skalního podloží. Příchod k pevnosti byl možný od východu-buď přímo od města po hrázi Lázeňského rybníka dnes již nedochovanou přední branou, nebo z Kateřinského náměstí na jižní straně předhradí. Bránu do vlastního jádra hradu podle mínění části badatelů chránil okrouhlý bergfrit. Dochovaná rytina města ze 17.stol. však ukazuje tzv. Červenou věž, která měla být oním bergfritem, jako mohutnou pětipatrovou stavbu uvnitř hradního areálu, výrazně převyšující všechny ostatní budovy na hradě. Pak by šlo o věž nikoli obrannou a útočištnou, ale o tzv. donjon, tedey věž určenou k trvalému obývání a k tomuto účelu tedy užívanou i za éry Hynce Ptáčka, který se na polenském hradě narodil. Přímo jemu je pak přisuzováno vybudování hranolové, údajně třípatrové věže vně vnější hradby spojené s jádrem hradu nádvorním traktem. Přístup byl pro případného útočníka znesnadněn tím, že obě brány spojoval s předhradím padací most přes příkop. Hradní palác stál na západě a tvořila ho dvě křídla, i v tom tedy předčil Ptáčkovu posázavskou rezidenci v Ratajích nad Sázavou. Ze severní a západní strany měly polenský hrad chránit mohutné hradby zesílené baštami.

4.Viktorin z Kunštátu, páni Kunštátu a z Poděbrad na Polné (1463-1468, 1479-1486, 1486-1515)

Viktorin z Kunštátu Polnou vyženil roku 1463 a zřejmě v této době byl vymalován i tzv. Kunštátský sál, kde se dochoval Viktorinův alianční erb, kdy ho zachycuje jako knížete minsterberského, kladského a opavského. Viktorin se však dlouho z vlastnictví polenského panství netěšil. Při obléhání Třebíče Uhry v roce 1468 král Jiří využil polnou jako základnu pro záchrannou výpravu, jíž se sice podařilo Viktorina vyprostit, ale po pádu kláštera se Polné zmocnily katolické oddíly Zdeňka ze Šternberka. Jeho následníci ji Viktorinovi vrátili až v roce 1479, tedy po uzavření olomouckého míru. Ani poté neměl Viktorin na větší stavební práce příliš času a zřejmě ani zájem. Z těch stavebních činností, které v této době na hradě proběhly, můžeme zmínit pozdně gotickou přestavbu, jejíž součástí bylo zesílení hradního opevnění i důkladná oprava městských hradeb, obrana na severu byla zesílena dlouhou parkánovou hradbou, pod skalním srázem byl vybudován velký rybník Peklo, z velké části obepínající hrad.

O několik let později prodává Viktorin polenské panství vzdálenému příbuznému Janu Bočkovi z Kunštátu a Jevišovic. Na hradě a patrně i ve městě následně došlo k rušné stavební činnosti. Důvodem bylo odstranění válečných škod a jistě též úpravy hradu, který se měl stát hlavním sídlem této rodové odnože. Janem Bočkem, synem Hynka Suchého Čerta z Mohelna a Jevišovic započal její ekonomický vzestup. Jan střídal významná místa jako Templštejn, Bzenec, Buchlov, ale protože je držel formou zástavy, pobýval na nich jen krátce a nemínil ani investovat. Na Polné byla situace jiná a o přestavbách svědčí heraldické památky-erby Jana(vrchní pruhy) a hlavně Kunhuty z Pernštejna. Kunhutina rodového zubra nalézáme i v průčelí tzv. Viktorinova domu na náměstí a na oltářní predele v kostele sv.Kateřiny na návrší nad hradem. Přitom ovšem nelze vyloučit, že erbovní desku na dům přenesli z hradu a erbovní štít v kostele může souviset s pohřbem Kunky(po roce 1484), pro níž byl kostelík patrně místem posledního odpočinku. Některé pozdně gotické architektonické články zabudované především v západním hradním paláci mohou pocházet i z prací prováděné Janovým synem Hynkem Bočkem, který Polnou převzal roku 1500. Jeho manželce Anně z Hradce patří tesaný erb růže na znakové desce v lapidáriu a na malované výzdobě ve výklenku tzv.Kunštátského sálu. Svatbu měli v roce 1513, ale již roku 1515 se přestěhovali na Kunštát a Polnou Hynek prodal Mikuláši Trčkovi z Lípy.

5.Trčkové z Lípy na Polné (1515-1538)

Trčkové patrně v Polné mnoho neudělali, vždyť několik let vedli spory s Hynkem kvůli nesplacené kupní ceně. Mikulášův bratr Burian se ještě dočkal slavnostního přivítání krále Ludvíka zemskými představiteli u Polné v březnu 1522 a o dva měsíce později zemřel.

6.Valdštejnové na Polné (1538-1553)

Jan Trčka st. Z Lípy prodal panství Karlu Skalskému z Valdštejna a s jeho dcerou Kateřinou je vyženil Zachariáš z Hradce a na Telči. Kateřina z Valdštejna, narozená na polenském hradě zde prý neměla příliš šťastné dětství, jak se zmiňují některé dobové prameny, o to více štěstí prožila ve svazku manželském se Zachariášem z Hradce.

6.Zachariáš z Hradce a páni z Hradce na Polné (1553-1597)

Pan Zachariáš Polnou vyženil sňatkem s Kateřinou z Valdštejna. Velkolepá svatba, která se konala roku 1553 na polenském hradě byla velkolepá a dle kronikářů té doby /např.Václav Březan-Životy posledních Rožmberků, Staré letopisy české/ se jí zúčastnili přední velmoži té doby, mimo jiné i Vilém z Rožmberka, jehož svatební průvod prý čítal 99 koní. Zřejmě právě při příležitosti svatby se projevil na polenském hradě nedostatek místa a komfortu, proto bylo přistoupeno k renesanční přestavbě nevyhovujícího hradu na pohodlné renesanční zámecké sídlo, splňující nároky na bydlení té doby. Zachariáš jako proslulý stavebník hrad přestavěl a nepochybně i obnovil po úderu bleskem a následném požáru v roce 1584. Nádvoří obklopovaly renesanční arkády a celé sídlo bylo pokryto psaníčkovými sgrafity, též místnosti v reprezentačních prostorách byly pokryty freskovou výmalbou /Kunštátský sál-fresková výmalba pocházející z doby Zachariášovy,zvláště pozůstaky zelených rozvilin na klenbách, díky kterým se tomuto sálu říkalo „Zelený salonek“ a rostlinná výzdoba ve spodní části tzv. „erbovní chodby“, části ostění, pětilisté růže, jižní křídlo tzv. „Hradecký dům“, kde se nachází jediná dochovaná černá kuchyň na hradě/. Když srovnáme dobové pohledy na město Telč a Polnou, zjistíme, že si města Telč a Polná byly mnoho podobná, díky renesančním štítům a podloubím u měšťanských domů. Bohužel v Polné tyto krásné prvky renesance vzaly za své při velkém požáru města v roce 1863. Renesanční arkády vzaly za své při stržení severního křídla v roce 1840, kdy bylo zničeno několik sálů spolu s hradní kaplí. Zachariáš a Kateřina spolu měli krásný vztah a nebyl to tedy typický sňatek z rozumu, ale z lásky, o čemž svědčí i ikonografický program a výzdoba pohřební kaple Všech svatých na telčském zámku, kde jsou Zachariáš i Kateřina pohřbeni. Můžeme konstatovat, že za časů pánů z Hradce Polná i polenský hrad prožívali zlaté časy. Zachariáš umírá v roce 1597.

7.Žejdlicové ze Šenfeldu na Polné (1597-1622)

Žejdlicové ze Šenfeldu se na Polnou dostávají v době, kdy hrad září novotou po poslední velké renesančční přestavbě za Zacharaiáše z Hradce v letech 1584-1586, tudíž nemají důvod hrad znovu přestavovat. Polnou si zvolili za své hlavní sídelní město, svědčí o tom fakt, že si ve zdejším hlavním kostele Nanebevzetí Panny Marie budují velkou rodinnou kryptu, kde spočinuly jejich ostaky po smrti. Z pohřební výbavy se nám dochovaly cínové rakve, ošacení či soubor vzácných manýristických šperků, které byly pro svoji jedinečnost a unikátnost zapůjčeny v roce 1996 na výstavě Rudolf II. A Praha. Za Žejdliců je např. na Polensku zavedeno pěstování mrkve, když brambory na Vysočinu přišli až o několik století později (1780).Žejdlicové Polnou získávají v roce 1597 od posledního pána z Hradce Jáchyma Oldřicha, když jí kupuje bývalý Jáchymův poručník Hertvík Žejdlic ze Šenfeldu. Rudolf Žejdlic se aktivně účastnil stavovského povstání, a proto hrad v září 1618 na rok obsadili císařští. V roce 1620 na polenském hradě přespal i tzv. „zimní král“ Fridrich Falcký, když si zde krátil čekání se zástupci moravských stavů. O výstavnosti a komfortu na polenském hradě v této době svědčí i fakt, že jeho pobytu využívali i korunované hlavy, které zde několikrát pobývali.Po Bílé Hoře celé rozsáhlé polensko-přibyslavské dominium připadlo Kardinálu Františku z Ditrichštejna, který jej za výhodnou cenu kupuje. Poslední z rodu Žejdliců dle kronikářů volí dobrovolný odchod ze světa, aby nezhynul potupnou smrtí se 27ti českými pány na Staroměstském náměstí.

8.Ditrichštejnové a Polná (1622-1922)

Kardinál František z Ditrichštejna se po Bílé Hoře dostává za výhodné ceny ke zkonfiskovaným panstvím nejen v Čechách ale i na Moravě. Tímto způsobem kupuje i polensko-přibyslavské dominium. O tom nás informuje portál na zadní straně branské věže na bývalém předhradí směrem od Kateřinova, která sem byla zřečjmě zasazena nedlouho po koupi panství. Jelikož měli Ditrichštejnové ve svém vlastnictví několik panství, polná pro ně nebyla až tolik významná aproto uvažovali, co s ní udělají. Prvním záměrem bylo zřízení kasáren v objektu hradu a zámku, k čemuž nakonec nedošlo a na místo toho v objektu zřídili kanceláře panských úředníků, jelikož zde sídlila správa polensko-přibyslavského panství. Na Polné Ditrichštejnové nikdy nesídlili, jelikož měli své hlavní sídlo na zámku v Mikulově. Za Ditrichštejnů je polenský hrad zbaven opevňovacích a fortifikačních prvků, proto jsou zaváženy hradní příkopy a rušeny padcí mosty. V letech 1645 a 1647 polenský hrad vyplenili avypálili vždy Švédové a na rozsáhlejší obnovu se zřejmě čekalo až do let 1690-1693. Provedl ji Ferdinand Josef z Ditrichštejna a hrad v podstatě dosáhl současného hmotového rozsahu. Ovšem hrad samovolně vyhořel i v letech 1735, 1744 a 1794. V posledním případě víme, že oheň postihl jádro hradu atrval několik dní, když vypukl z nedalekého panského pivovaru, proto k obnocvě hradního jádra již nebylo přistoupeno, jen bylo provizorně zastřešeno a správa celého panství je v roce 1810 přenesena na zámek do nedaleké Přibyslavi. Od té doby polenský hrad chátrá, je využíván jako nouzové bydliště, zdroj levného stavebního materiálu pro obyvatele Polné a stává se útočištěm toulavých koček a psů. Pozvolný rozpad objektu hradu způsobil, že v roce 1844 museli strhnout nebezpečné partie severního křídla a z hranolové věže a jižního křídla zbylo jen torzo. O budovy předhradí projevili majitelé přece jen o něco větší péči a v nejnutnější míře je udržovali a využívali pro ubytování a kanceláře úředníků správy velkostaku. V té době však došlo ještě k jedné významnější přestvbě objektů předhradí.
Úpravy devastovaného hradu po I.světové válce souvisely se záchranou a změnou majitele. Po pozemkové reformě se zchátralý hrad s polozříceným jádrem dostal prodejem průmyslníkovi Václavu Pojmanovi a pak darem do rukou Spolku městského muzea, potažmo místního sokola a obnova mohla započít.

9.Revitalizace a obnova polenského hradu v době první republiky až po současnost (1922-2011)

V roce 1925 byly stavební práce na objektu hradu tak daleko, že se do přízemí mohlo stěhovat muzeum. Byl to však nesmělý počátek a práce zvolna pokračovaly po celé období první republiky, přičemž pro potřeby Sokola upravili část budov na jižní části předhradí. Bylo též znovu vystavěno patro nad dochovanou částí přízemí jižního křídla hradního jádra, a to včetně historizujícího štítu dle návrhu zakladatele polenského muzea B.Rérycha. Na vrchol potom umístili starou korouhev z roku 1600, pocházející ze staré hradní věže. Znovu se obnova rozběhla po roce 1970 a opět nejprve došlo na budovy po jižním obvodu předhradí, kde je dnes Zámecká restaurace, Městské kulturní středisko a velký Khunův hudební sál. Mezi léty 1988-1994 též pro muzeum rekonstruovali část východního křídla severně od průjezdu. Teprve po roce 1990 dostavbou schodištního traktu severního křídla zahájili obnovu jádra a nakonec byl upraven a nově zastřešen hlavní (západní) palác. Přirozeně bylo upraveno i nádvoří do nepříliš š´tastně architektonicky pojednané jižní části se vrátila poloreplika barokní kašny z roku 1693. Práce byly ukončeny až roku 2004. Je veliká škoda, že tato úžasná příležitost nebyla využita k provedení stavebně historického průzkumu a archeologického výzkumu. Proto řada níže uvedených úvah vychází z povrchového (a tím i povrchního) pozorování, historických zpráv a dokumentace.

 

 

Popis areálu hradu a zámku v Polné s dochovanými

architektonickými prvky a objekty

Přibližně čtvercová dispozice původního hradu, později hradního jádra, se skosenými nárožími využila nízký výběžek nad údolí potoka, které je odděluje od města. Od západní strany hrad chránily bažiny časem zatopené rybníkem Peklo a od severní strany menší rybník zvaný Pekýlko, který byl v podstatě širokým příkopem napájeným vodou. Na zbývajících stranách obíhaly hrad suché příkopy dílem vylámané do skalního podloží a na jižní straně možná zdvojené. Byly zasypány už na přelomu 17.a18.století. Brána jádra byla situována na východní straně a po bocích ji střežily raně gotický okrouhlý bergfrit a hranolová věž, obojí v nárožích. Zatímco bergfrit pocházel nepochybně z počátků hradu, hrnatá věž, která stojí vně obvodní hradby a není s ní svázaná, je pozdější. Původní palác stál na západě a prozatím lze jen důvodně předpokládat, že z něho zůstaly alespoň spodní partie dnešní budovy. I valená klenba sklepa patrně pochází ze 14.

i spíše 15.století. Ještě pozdější se jeví segmentová valená klenba suterénu gotického severního paláce, která je evidentně druhotně nasazena na dodatečných průběžných patkách. Palác byl na východě k hradbě připojen šikmou zdí a trojúhelný závěr coby kněžiště mohla využít zmiňovaná kaple. Byla situována v patře a na plánu Václava Frieba z doby okolo roku 1810 je zakreslena lomená klenba, snad zbytek triumfálního oblouku. Severní palác zřejmě pochází z období vlády Ronovců, o jejichž stavební činnosti na hradě vypovídá onen kamenný erb se zkříženými ostrvemi. Do pozdní pirkštejnské doby může patřit právě hranatá věž a k ní připojený nádvorní trakt, jenž jí zpřístupňoval. Pokud ovšem nevznikl až v souvislosti s východním křídlem.

Západní palác byl v konečné fázi dvoupatrový, ale kvůli zřícení nádvorní zdi se z horního podlaží stalo podstřeší, o jehož členění a vývoji nelze bez podrobného průzkumu říci nic zásadního. Někdy po roce 1810, zřejmě v důsledku nezajištění stavby po požáru v roce 1794, se propadla část kleneb prvního patra, a proto bylo (až na obvodní zdi přízemí) roku 1844 zbořeno i křídlo severní. O tehdejší úplnosti kleneb v patře západního a severního paláce vypovídá již zmíněný kvalitní plán V.Frieba, na němž je ještě zakreslen renesanční arkádový ochoz podél přízemí severního paláce. Frieb už však nemohl zachytit východní křídlo, okrouhlou věž a také východní polovinu jižního křídla a v troskách už bylo i patro čtverhranné věže. V úplnosti ještě vidíme plně uzavřené jádro hradu na plánu z let 1750-1760, ale ten zároveň vylučuje představy, že bylo jako standartní renesanční zámek vybaveno několika rameny ochozů. Zato na dvorním průčelí západního paláce jsou evidentní stopy (naštěstí novou fasádou přiznaných) starších ochozů. Jde o pozůstatky dřevěných nosníčků a kamenných konzol. Dřevěný ochoz byl patrně i ve druhém patře.

V západním paláci je nejlépe památkově upraveno 1.patro, které už v gotice předznamenávalo Italy později upřednostňované „piano nobile“. V něm ve tříprostorové skladbě zůstala pozdně gotická a renesanční ostění oken a dveří. Od severu k jihu na sebe navazují síně tzv.Erbovní, Ditrichštejnský a Kunštátský sál, v němž zůstaly dochovány křížové klenby bez žeber a již dotčené (a K.L.Klusáčkem dílem dotvořené) nástěnné malby. V interiérech Erbovního a Ditrichštejnského sálu propadlé klenby a strop do roku 1925 nahradily historizující trámové stropy. Všestranně pozoruhodný je protáhlý výklenek v jižní, mimořádně silné zdi. Je zaklenut hvězdicovou klenbou s žebry trojúhelného profilu vytaženými ze štukové omítky a na stěnách je informačně cenná heraldická galerie. Enormní síla zdiva štítové zdi paláce (v kontextu s dutinami ve více podlažích) ukazuje na zesílení jižní zdi v celé výšce. Podle znakové výzdoby k tomu došlo zhruba v období let 1479-1500, tedy za druhého držení hradu Viktorinem z Poděbrad a Minsterberka a též Janem Bočkem z Kunštátu a Jevišovic. Na novou polohu průčelí tak mohl navázat jižní renesanční palác Zachariáše z Hradce, který tak o něco překročil původní obvodní hradbu jádra a táhl se až k bergfritu, jehož hmotu z velké části pohltil. Jižní, plně renesanční palác má proto o mnoho subtilnější vnější zeď, která už neměla hrát prvotně obrannou funkci a věž do jeho východního konce zakomponovali s využitím vyrovnávacích přizdívek , pod nimiž zmizelo její zaoblení.

Už jsme konstatovali, že i jižní palác známe alespoň z dochované poloviny jeho přízemí, ale ještě horší informační situace panuje okolo východního křídla hradního jádra. Bez plánu z poloviny 18.století a při absenci dokumentovaného archeologického výzkumu z nedávných úprav bychom o něm nic nevěděli. Přitom právě v této elavaci se zřejmě nacházel vstup do vnitřního hradu, o jehož původní poloze proto nemáme jistotu. Východní křídlo spojovalo okrouhlou a hranatou věž a obsahovalo dva prostory. Severní se podle širokého rozpětí špalet otvoru navenek mohl nacházet v místech starší brány, do níž se dalo pohodlně vjíždět, neboť ještě v předhradí nestála renesanční budova dnešního muzea. Po jejím vyzdvižení bylo nutno natočit vjezd do jádra k bráně. Proto druhým prostorem jeho východního křídla byl průjezd, kvůli němuž přisekali zeď bergfritu, který po požárech v letech 1735 a 1744 nejprve asi snížili, a tak ukryli pod střechami o jednotné výšce hřebene. Tento stav jádra hradu přetrval až do posledního velkého požáru, po němž už Ditrichštejnové nenašli (asi ani nehledali) energii a prostředky k jeho obnově.

O stáří předhradí se můžeme dohadovat. Ve zděné formě s jistotou existovalo za Viktorina z Kunštátu a Poděbrad a vévody minsterberského, ovšem těžko lze předpokládat, že by se nevelké jádro hradu až do té doby obešlo bez provozních a hospodářských objektů a tím i okruhu vnějšího opevnění. Již proto, že směrem k východu se výběžek s hradem svažoval jen mírně (stál v něm dokonce hospodářský dvůr) na severu byl terén nejprve rovinný a pak stoupal ke kostelu sv. Kateřiny. Jádro hradu obíhá zalamovaný okruh hradby, která je zčásti využitá jako vnější zed předhradí. Zatímco hradby na západě a severu jen vymezují 12-13m široký parkán, na jižní a východní straně se plocha rozšířila natolik, že tam vzniklo předhradí s nutnými provozními budovami. Dochovaná podkovovitá bašta s komorovými střílnami pro palné zbraně v severním ohybu není s okruhem svázaná, takže analogicky můžeme předpokládat dodatečné vložení dalších dvou bašt, které zachycuje nejstarší zobrazení. Ruinu druhé okrouhlé bašty nad peklem na jihozápadě též zobrazuje ilustrace Heberova pojednání a existuje i důkaz, že si ji nevymyslel. Na jiném historickém plánu z roku 1849 je zachycena, byť v posunuté poloze, čárkovaně. Stála zřejmě v nároží vnějšího hradebního okruhu. Podle nízké zdi s cimbuřím v popředí veduty z roku 1617 byly vegetací zarostlé příkopy alespoň v období pozdní gotiky obezděny.

Posledním obranným prvkem byl okrouhlý barbakán, který dosud stojí před branou předhradí na jihovýchodě. V současnosti je dostatečně zřetelný, neboť pozdní parazitní zástavbu po jeho vnějším obvodu odstranili v 80.letech 20.století. Od jihu je přístupný průjezdem v hranolové věži, od severu snad vstupovala do barbakánu cesta z města, jež vedla přes hráze bývalého Lázeňského rybníka. Věž se tváří velmi raně barokně, ale vzhled možná nabyla až za přestavby sídla v letech 1690-1693. Protože se tehdy předpokládá rezignace na pevnostní funkci hradu (např.zasypání příkopů), můžeme vyloučit pozdní stavbu barbakánu a věž(ovšem bez brány) již vidíme i na vedutě z roku 1617. Vznik celého objektu se podle sdružených oken patra dá předpokládat snad někdy v průběhu 16.století.

Zbývá se alespoň okrajově zmínit o zástavbě předhradí. Přestože jsou k dispozici plány z 18. a 19. století a dílem se dochovala přízemí budov na východě a na jihu, kvůli gruntovní přestavbě jihozápadních partií na rozměrný Kuhnův hudební sál bez stavebně historického průzkumu, lze vyslovit jen několik předběžných úvah. Dnešní přízemní budovy s půdním polopatrem byly původně dvojpodlažní (výjimečně snad trojpodlažní), úprava fasád je klasicistní až historizující. Renesanční se díky utváření kleneb (mj. zakreslených V.Friebem), jež jsou vysazeny na přizdívkách k hradbě, jeví dům severně od průjezdu (muzeum). Opět podle dochovaných a dokumentovaných kleneb se jižní segment stavení zdá mladší, možná ze 17.století. Ovšem z plánu Grimmovy sbírky vyplývá, že po polovině 18.věku byly k jeho dvornímu průčelí přiloženy chodby a vyrostla obě krátká křídla vybíhající k jihu. Jenže východní z n ich vzniklo prodloužením nárožního hranatého pavilonu, čehož se dotkneme při analýze nejstršího vyobrazení. Západní stavení pohltil nově vystavěný Kuhnův sál zastřešený rádobymansardovou střechou naprosto ahistorických proporcí. Přitom i zde podle, bohužel, nedokumentovaných znaků (výběh klenby, fragmenty oken a sgrafitové rustiky) existoval starší (renesanční) dům. Grimmův plán též dokládá úzký a patrně nevýznamný trakt při hradbě v západním parkánu. Jeho spolehlivé datování není bez archeologické sondáže možné.

Shrneme-li dosavadní poznatky, polenský hrad bergfritové dispozice vznikl někdy v půlstoletí po roce 1260. O větší přestavby se zasloužili Ronovci, spíše však páni z Pirkštejna než páni z Lipé. Za nich zřejmě dostalo předhradí kamennou ohradu. V důsledku česko-uherských válek zřejmě došlo k urychlenému zesílení vnější fortifikace hradu. Je možné, že se o to postaral Viktorin z Poděbrad, jenž započal i poválečnou obnovu. V ní pokračoval Jan Boček z Kunštátu a výsledkem byla pozdně gotická podoba západního paláce. Další velkou rozpoznatelnou přestavbu podnikl v průběhu let 1565-1590 Zachariáš z Hradce, po níž mělo jádro hradu nejméně trojkřídlou dispozici s arkádovými ochozy na severu. Nad horintály střech vyčníval pouze vrchol věže. Zato lze obtížně identifikovat případnou činnost Žejdliců ze Šenfeldu. Ditrichštejnové na hradě nesídlili a po provizorních opravách po třicetileté válce teprve na konci 17.století hrad důkladněji pozměnili. Rozšířili a upravili hlavně budovy předhradí, ovšem již bez zájmu na jeho obranné hodnotě. Poslední závažnější úpravy dokumentuje „Grimmův“ plán a po nich následoval už jen úpadek, především vlastního hradu. Velkou věž spolu s východním křídlem a částí jižního křídla zbořili mezi roky 1760-1810, což dokumentují dochované plány a nejlákavěji se jeví doba po požáru jádra hradu v roce 1794. Další postup rozpadu a památkové zajištění jsou zmíněny.

 

 

Autor článku: Jiří Jakeš

Rubriky: Příroda a památky | Napsat komentář

Webové stránky a eshopy na zakázku

inzerat

Rubriky: Džob | Napsat komentář

Rozhovor s Petrem Vlachem o jeho tvorbě

< anglická verze rozhovoru zde >

Petra Vlacha není v Polné asi potřeba nikomu představovat. Rád bych to ale i tak udělal. A to jako výtvarníka. Je totiž možné, že vám jeho obrazová tvorba doposud unikala. A proto druhým rozhovorem na našem nově vzniklém polenském portálu je rozhovor s Petrem o jeho díle… 

petr-vlach

Ahoj, jak jsi se vůbec dostal k výtvarnému umění? A co tě u něj udržuje dodnes?

Již od raných let jsem rád kreslil a maloval. Nejraději jsem používal tempery. Později mě oslovila Kulhánkova tvorba, začal jsem tedy kreslit úhlem. Tehdy jsem tvořil konkrétní věci – akty, krajinky a tak. Dokonce jsem občas něco z toho v Polné vystavoval. V té době jsem dělal ale třeba také dřevěné intarzie. Po vojně jsem začal podnikat a na uměleckou tvorbu mi nezbývalo tolik času, kolik bych si přál. Pořádně jsem se k tomu vrátil až v posledních letech, kdy jsem začal malovat v duchu abstraktního expresionismu,a nyní tvořím v duchu nového realismu. Mám to jako koníček ve volném čase, tedy dělám co mě baví…

Je začátek nového roku, na čem teď pracuješ? Máš rozpracován nějaký pro tebe prioritní obraz?

…obrazů, děl mám vždy rozděláno několik, pouze to vše závisí na chuti a času, ale v těchto dnech jsem dodělal můj větší obraz,na kterém jsem pracoval více než 13 měsíců z kolekce Lidé jako Růže, jsem rád, že je hotov:))

svatba

SVATBA
ole,mix na plátně,202x402cm

Začínající rok je i časem bilancování nad tím starým. Co pro tebe z hlediska tvé tvorby přinesl rok 2015?

Novou tvorbu v růžích. Nevím, ale nějak se mě to stále drží.)

 Růže 2
KYTICE
olej, mix na plátně
82x82cm

Růže

Požírám ZOO
olej, mix na plátně
122x122cm

Výše si zmínil Kulhánka a jeho umění. Které výtvarníky máš ještě rád? Zaujalo tě významně něco od některého autora v poslední době ?

Je toto hodně, ale čím více sdílím, pozoruji a hledám, tím více jsem ovlivňován, tedy ctím, že méně je někdy více. Ale dnešní GERHARD RICHTER je fakt dobrý…

Dříve jsi tvořil tedy věci spíše konkrétního zaměření, dnes je tvojí doménou abstraktní expresionismus. Jak došlo k tomuto odklonu od původní tvorby?

To nebyl odklon, ale spíše vyústění toho všeho, co jsem tvořil dříve. Rád na plátno dostávám fantazii, myšlenky, nálady, pocity a emoce. Když zavřu oči, tak se mi to všechno zhmotňuje do obrazů. Často jsou to tématické věci, starosti lidí nebo jejich prožitky a to pak zpodobňuji na plátně. Rád tyto věci ze sebe dostanu a malba mi pomáhá k úniku ze všedního života.

Venku řádí zima. Je pro tebe inspirující třeba počasí nebo roční období?

Jasně,však mě to také tlačí více malovat a tvořit v aťasu .

zima
Zima
akryl na plátně
120x160cm

Jak dlouho takový tvůj obraz vzniká? Nosíš nápady třeba předem v hlavě nebo vznikají všechny až nad plátnem?

V hlavě mám vždy rozpracováno tak pět až sedm obrazů. Dokážu sice namalovat obraz za jediný den, ale já si s nimi rád hraji. Mám čas, nikam nespěchám. Moje obrazy vznikají postupně třeba dva až tři měsíce, dolaďuji je a vracím se k nim ještě dlouho po tom, co na nich začnu pracovat. A většinou jich dělám několik zároveň, jak jsem již výše zmínil.

Zajímavým okořeněním tvé tvorby jsou pak jakási prezentační videa, řekněme trailery, v nichž je kombinován příběh právě s myšlenkou a motivem vznikajícího obrazu. Jak tato videa vznikají

Ano, tato videa děláme s mým kamarádem Ivanem Holubem ze Zborné u Jihlavy. On se stará o střih a režii těchto videoklipů, … ty posouvají myšlenku obrazu, tak jak vzniká v mé hlavě, ještě někam dál, ale zároveň slouží i k jejich prezentaci.

Musel si sám sebe někdy do tvorby nutit nebo děláš opravdu jen, když máš chuť, náladu a inspiraci? A měl si někdy období tvůrčího útlumu, protože nebyly nápady a inspirace?A nebo sipřestal tvořit vždy jen v období nedostatku času?

No, to je normální že každý se dostane do útlumu, třeba i v tvorbě, hlavně to nesmí trvat dlouho,aby člověk nezapomněl.

Ale v hlavě to žije stále, a to je dobře.

Máš v plánu letos nějakou výstavu? Chystá se něco v tomto směru? Nebo teď dokonce někde své obrazy vystavuješ?

Letošní rok zahajuji společnou výstavou umělců pořádané SVUV Jihlava v Třebíči v prostorách Zámecké konírny Muzea Vysočiny v termínu 28.1-6.3.2016.

Svoji další výstavu budu mít ve dnech 3.5-31.5.2016 ve Žďáře nad Sázavou ve Staré radnici a v září v Dačicích (Muzeum a Galerie). Uvidíme, co další s podaří či ne).

Existuje nějaký tvůj obraz, který sis tak oblíbil, že bys jej nikdy nevydal z ruky? A je někdo, kdo má větší množství tvých obrazů doma?

Moje manželka:)) a pár kamarádů,kteří si ode mě obrazy koupili domů či do kanceláře. Samozřejmě mám pár obrazů, které jsou neprodejné:) – některé mám u sebe v kanceláři.

kancelar

A co jiné umělecké směry? Nelákají tě? Vím, že občas fotografuješ…

Fotografie mě lákají málo, ale rád fotím svoje díla a třeba je i rád zakomponuji do přírody. A proč ne…

priroda1

priroda2

Co by si našim čtenářům popřál do nového roku?

Samozřejmě hlavně hodně zdraví a spokojenosti. A také Mír, to je to slovo, které se dnes málo používá, možná se za něj i lidé stydí,možná i děti a dnešní mládež ani neví, co to znamená. Tedy vše dobré.

Petr Vlach: https://www.facebook.com/Vlacheu

Ptal se: David Havlíček

Rubriky: Kutúra, rozHovorování | 1 komentář

Interview with Petr Vlach about his art

< czech version of the interview here >

Perhaps there is no need to popularize Petr Vlach to anyone in Polná but I would like to introduce him as a fine artist. It could be possible that you have just missed to see his paintings. That is why the second interview at our newly established portal of Polná is done with Petr Vlach about his art…

petr-vlach

Hello.How did you ever get to visual art? And what keeps you with it today?

Since my early years I have liked drawing and painting. I prefered using tempera paint. Later I was impressed by Kulhánek’s works so I started drawing with graphite..

I painted real things then – acts, landscapes and so on. Sometimes I even exhibited some of those things in Polná. Beside that I also did intarsia woodworking at that time. After my miliary service I started to run a business and I didn’t have as much time for art as it was needed.

I did a real comeback to painting several years ago that I started to paint in the style of modern realism. It is my leisure time hobby, I really like it.

It is a beginning of a new year. What are working on? Have you started some painting of your priority?

There are always several paintings or works started at the same time. It only depends on my fervour and time but I have just finished a large painting of mine recently on which I have worked for more than 13 months. It is from the People like Roses collection and I am happy it is finished :))

svatba

WEDDING
oil, mixed media on canvass 202x402cm

The beginning year is also the time for looking back to the last year. What has it brought you in terms of creation?

A new creation in rose edition, I don’t know why I am still somehow adhered to that. )

 Růže 2

BUNCH OF FLOWERS oil, mixed media on canvas
82x82cm

Růže

Devoured by zoo
oil, mixed media on canvas
122x122cm

Earlier you mentioned Kulhánek and his art. Are some others in your favour?

There are many of them, but the more I share, watch and search, the more I am influenced by them, so I follow the fact that less is sometimes more. But GERHARD RICHTER of today is really good.

You created things of real focus in recent time, today your domaine is abstract expresionism. What caused the departure from your original creation?

It wasn’t departure, rather it was convergence of all the things I had done before. I like to transfer my imaginations, thoughts, moods, impresions and emotions to canvas. When I close my eyes all those things will be translated into images. It is often thematic things, cares of people or their experiences which I project to canvas. I like to get these things out of me and the painting helps me escape from ordinary life.

Winter is at its height outside. Does weather or season inspire you?

Of course, as a consequence I am compelled to paint more than usual and do creative things in my studio.

zima

Winter
acrylic on canvas
120x160cm

How long does it take to finish a piece painting? Do you have ideas before you come to the canvas or do those ideas occur to you when you stand in front of the canvas?

I have always about 5 to 7 images in my mind in progress. Although I can paint a piece in a single day but I like playing with them. I have enough time, I am not in a hurry for any reason. My paintings come to light gradually, in as long as 2 to 3 months. I finish their tuning and return to them after a long time since I have started painting of them. Mostly I paint several of them simultaneously as I mentioned above.

There are presentation videos or, say, trailers which add spice to your painting art. They combine a story and an idea and motive of the painting being created. How are those videos made?

Yes, I and my friend Ivan Holub from Zborna near Jihlava we make those videos. He is responsible for cutting and finalizing of those video clips …… the clips shift the painting ideas created in my mind somewhere farther but they are also used for their presentation.

Do you sometimes have to force yourself into painting or do you only paint when having fervour, right mood and inspiration? And did you have any periods of supressed creativity due to the lack of ideas and inspiration? Or did you stop painting only in lack of time?

Well, it is pretty usual that everyone gets tired, also in mind, but importantly it can’t take long. At least not as long as to forget the ideas.

The ideas are continuously present in mind and that is nice.

Do you plan any exhibition this year? Is there anything coming your way? Or are you even exhibiting your paintings somewhere?

This year I am starting an exhibition shared with other artists. The exhibition is organized by SVUV Jihlava in Třebíč and will take place in the rooms of the Castle Horse Shed of The Vysočina Museum from 28.1.-6.3.2016.

Next exhibition of mine will be arranged in Old Town House of Žďár nad Sázavou from 3.5.-31.5. 2016 and at Dačice (the museum and gallery). We will see what next will be achieved or not. )

Is there any picture you have come to like to such an extent that you won’t ever let it go out of your hand? And is there anyone who has a large number of your paintings at home?

My wife :)) and some friends of mine who have bought the paintings from me for their homes or offices. Of course, there are some of my paintings non saleable  – some of them are placed in my office.

kancelar

What about other art direcions? Are you not attracted? I know you sometimes take photos…

I am attracted by taking photos only little but I like to take photos of my paintings preferably composed into the country for example. Why not?….

priroda1

priroda2

What will your new year wish be for our readers?

Good health primarily, of course, and satisfactory way of living. And also Peace, this is the word used little today, perhaps some people are ashamed at pronouncing it, perhaps children and youth of today don’t even know what „peace“ means. So I am wishing to your readers all the best.

Petr Vlach: https://www.facebook.com/Vlacheu

interviewed by: David Havlíček

Rubriky: Kutúra, rozHovorování | 1 komentář

David Havlíček na internetu

Jmenuji se David Havlíček a jakožto jeden z hlavních tvůrců, zakladatel a admin tohoto informačního serveru s názvem Polná City Info a člověk velmi činný v oblasti IT bych vám chtěl představit některé moje další stěžejní internetové projekty.  Tady jsou…

Xagatron – tvorba webů a eshopů na zakázku:
http://www.xagatron.cz

Rockmag.cz – hudební portál
http://www.rockmag.cz

Inzertal.cz – inzertní portál pro celou ČR a SR
http://www.inzertal.cz

Cirkusoviny.cz – cirkusové noviny
http://www.cirkusoviny.cz

Pitevna.cz – databáze vtipů, humoru a srandy:
http://www.pitevna.cz

Polná City Info:
http://www.polna-city.info

Rubriky: Rozcestníky (y) | Napsat komentář

Odkazy

Tady je několik nejdůležitější a nejzákladnějších odkazů, kde získat informace o Polné a některých polenských institucích, další budou postupně doplňovány. Pokud víte o něčem, co by jsme sem měli přidat, neváhejte nás kontaktovat. I tato rubrika vznikla na popud názorů našich čtenářů…

Webové stránky na zakázku:
Xagatron Polná (David Havlíček) – http://www.xagatron.cz

Oficiální stránky města Polná:
http://www.mesto-polna.cz

Informační centrum Polná:
http://www.infocentrumpolna.cz/

Polná City Info (neoficiální web o Polné):
http://www.polna-city.info
https://www.facebook.com/PolnaCityInfo

Polná na Wikipedii:
https://cs.wikipedia.org/wiki/Poln%C3%A1

Polenská média:
Polenské nezávislé internetové noviny – http://www.polnet.cz

Město Polná na starých pohlednicích a fotografiích na Facebooku –
https://www.facebook.com/M%C4%9Bsto-Poln%C3%A1-na-star%C3%BDch-pohlednic%C3%ADch-a-fotografi%C3%ADch-189520047855197/?fref=ts

Polenská internetová inzerce na Facebooku –
https://www.facebook.com/groups/1550231031930;316/?fref=ts

Fotografie Polné na Facebooku –
https://www.facebook.com/groups/1109055172454788/?fref=ts

Kultura v Polné:
Kino Polná – http://www.kinopolna.cz

Kulturní středisko Polná – http://www.kspolna.cz/

Občanská a umělecká sdružení a spolky:
Kašpaři – umělecká agentura – http://www.kaspari.cz

Občanské prostředí Lipka Polná – http://lipkapolna.cz/

Polenský Kruh – http://polnet.cz/polensky-kruh/

 

 

Toto není konečná verze, na stránce se pracuje… a bude pracováno i nadále.

Rubriky: Rozcestníky (y) | Napsat komentář